K dalšímu utkání jsem zajížděli na horkou půdu do Prosetína. Do utkání jsme vstoupili s vědomím, že nás čeká velmi namotivovaný, důrazný a obětavý soupeř s bouřlivou domácí diváckou podporou. Domácí zahrozili hned v úvodu utkání, když náhodný centr, spíše odkop skončil na břevně Tlustého branky. Byla to ale jediná nebezpečná situace domácích v prvním poločase. V dalším průběhu prvního poločasu jsme kombinačním fotbalem domácí zatlačili. Vypracované šance a výhodné střelecké pozice stačili ale domácí vždy zablokovat nebo se štěstím odvrátit.

Do druhého poločasu jsme vstoupili s ještě větší aktivitou, snahou o rychlou křídelní kombinační hru a časté zakončení. V 57. minutě se po faulu před pokutovým územím ideálně z přímého kopu trefil Vaško, 0:1. Dále jsme pokračovali v aktivním nátlakovém fotbalu. V 65. minutě rychlonožka Mec vniknul do pokutového území domácích, kde byl zastaven pouze za cenu faulu. Nařízenou penaltu s přehledem proměnil opět Vaško. Od tohoto momentu jsme domácím častokrát míč nepůjčovali. Naši dominanci v závěru utkání jsme potvrdili ještě třetí brankou, když po akci aktivního Valenty se na zadní tyči prosadil Mec, 0:3. Závěr utkání jsme dohrávali v deseti, pro zranění musel odstoupit Vaníček.

Náročné utkání jsme zvládli mentálně, fyzicky, fotbalově i výsledkově. Domácí se prezentovali, jak jsme očekávali, důrazným a obětavým fotbalem. Ve většině případů jsme domácí v důrazu a nasazení předčili a navíc přidali i fotbalovost. Proměňování, respektive neproměňování šancí, je naším neustálým tématem. Pozitivní je, že si šance vytvoříme. Jediným negativem zápasu je zranění Vaníčka v závěru utkání.